Slovník pojmů

Htaccess je soubor konfigurace webového serveru Apache. Obsahuje direktivy, které říkají serveru, jak má zpracovávat požadavky na určité adresy URL.

Soubor htaccess může například obsahovat pravidla pro přesměrování (redirect), pro omezení přístupu k určitým adresám, pro nastavení výchozí stránky pro adresy bez konkrétního jména souboru, pro nastavení MIME typů, pro kompresi obsahu a mnoho dalšího.

Htaccess soubory se používají především v prostředí sdíleného webhostingu, kde uživatelé nemají přístup k hlavní konfiguraci serveru a mohou své potřeby nastavit pomocí tohoto souboru.

A záznamy jsou záznamy v systému DNS (Domain Name System), které slouží k mapování doménových jmen na IP adresy. Tyto záznamy umožňují překlad doménových jmen na IP adresy, které jsou pak používány k připojení k web serverům a dalším síťovým službám.

Když uživatel zadá do svého webového prohlížeče název domény (např. www.srovnavac-hostingu.cz), prohlížeč neví, jakou IP adresu má tento název. Pro získání odpovídající IP adresy webového serveru se pak prohlížeč obrátí na DNS resolver (typicky provozovaný internetovým poskytovatelem). Resolver pak zkontroluje své záznamy a pokud má odpovídající A záznam pro danou doménu, vrátí prohlížeči odpovídající IP adresu. Poté se prohlížeč připojí k dané IP adrese a stáhne požadovanou webovou stránku.

Je-li pro danou doménu A záznam více než jeden, použije se nejčastěji záznam s nejnižším TTL (Time to Live), tedy časem, po kterém se má DNS resolver dotázat na novou IP adresu.

Doménový alias znamená, že na tentýž server (webhosting) vede více domén. Ty odkazují na stejný diskový prostor pro stránky na webhostingu.

Příklad: doména alias.cz je aliasem k hlavniweb.cz. Po zadání adresy alias.cz se zobrazí obsah stránek hlavniweb.cz, ale v adresním řádku zůstane doména alias.cz. Nejde tedy jen o prosté přesměrování. Ne však každý webhosting si pojem alias bere takto. Někteří třeba alias berou jako druhou doménu s nezávislým obsahem na stejném hostingu.

AUTH-ID je autorizační heslo pro převod domény k jinému registrátorovi. Slouží k převodu např. národních národních domén (.cz, .pl…) a generických (.com .net .org .info .biz .name). AUTH-ID je obvykle zasílán na e-mail majitele domény uvedený v registru. Některé státy však mají svá vlastní pravidla pro transfer (.de , .sk) a AUTH-ID nepoužívají.

Bandwidth (šířka pásma) označuje množství dat, které mohou být přeneseny přes síť v daném časovém úseku. Obvykle se měří v megabitech za sekundu (Mbps) nebo gigabitech za sekundu (Gbps).

Šířka pásma je důležitá pro správné fungování sítí, zejména pro přenos dat a multimediálních souborů. Čím větší je šířka pásma, tím rychlejší a plynulejší bude přenos dat a souborů. Například pro streamování videa vysoké kvality je potřeba vyšší šířka pásma než pro prohlížení statických webových stránek.

CDN je zkratka pro Content Delivery Network, což je síť serverů umístěných v různých částech světa, která slouží k rychlému doručování obsahu uživatelům z blízkého geografického umístění. Když uživatel navštíví webovou stránku, jeho požadavek se směruje na nejbližší server v síti CDN, který obsahuje kopii obsahu webové stránky, jako jsou například obrázky, videa a další multimediální soubory.

Tímto způsobem se snižuje zátěž na hlavním serveru hostujícím webovou stránku a zároveň se zvyšuje rychlost načítání stránky pro uživatele. To je důležité zejména pro webové stránky s vysokou návštěvností nebo pro ty, kteří mají uživatele z různých částí světa. CDN poskytovatelé obvykle nabízejí také různé funkce, jako jsou například ochrana proti DDoS útokům nebo zvýšená bezpečnostní opatření.

CMS (Content Management System) je software sloužící k správě obsahu webových stránek. CMS umožňuje snadné a efektivní přidávání, editaci a správu obsahu webových stránek bez nutnosti znalosti programování. Typickým příkladem CMS je například WordPress nebo Drupal a Joomla.

Cron je software pro plánování a spouštění opakujících se úloh na operačním systému Unix a jeho odvozeninách. Pomocí cronu může uživatel nastavit plán pro spuštění určitého skriptu, programu nebo příkazu v určitý čas, den v týdnu nebo v určité období.

Cron se skládá ze dvou hlavních částí: démona a konfiguračních souborů. Démon běží na pozadí a pravidelně kontroluje konfigurační soubory pro naplánované úlohy. Konfigurační soubory určují, jaké úlohy mají být spuštěny a kdy mají být spuštěny.

Cron se často používá pro automatizaci opakujících se úloh, jako je například zálohování dat, aktualizace webových stránek, čištění starých souborů a další. Cron je velmi užitečný nástroj pro administrátory systémů a vývojáře, kteří potřebují pravidelně spouštět určité úlohy na svém serveru.

DNS (Domain Name System) je distribuovaný hierarchický systém pro překlad doménových jmen na IP adresy a naopak. DNS umožňuje připojit se k internetovému serveru pomocí srozumitelného jména, jako je například www.google.com, namísto složité IP adresy, jako je například 216.58.209.132.

Když uživatel zadá jméno webové stránky do webového prohlížeče, prohlížeč zašle požadavek na překlad doménového jména na IP adresu DNS serveru. DNS server poté odpoví s odpovídající IP adresou, která umožní prohlížeči připojení k webovému serveru a načtení webové stránky.

DNS využívá hierarchickou strukturu, kde nejvyšší úroveň tvoří tzv. kořenové servery, které poskytují informace o top-level doménách (TLD), jako jsou například .com, .org, .net. Každá doména má svůj autoritativní DNS server, který je odpovědný za poskytování informací o doméně a jejích poddoménách. Tyto autoritativní servery mohou být dále rozděleny do poddomén a každá z nich může mít svůj vlastní autoritativní server.

DNS je klíčovou součástí internetu, umožňuje jednoduchý a srozumitelný způsob, jak se připojit k různým webovým a síťovým službám, a je nezbytný pro fungování většiny moderních sítí.

Doména je jméno, pod kterým se webová stránka nebo jiná služba nachází na internetu. Každá doména se skládá ze dvou částí oddělených tečkou: jména a tzv. doménového koncovky. Jméno může být téměř cokoli, zatímco doménová koncovka může být například ".com", ".cz", ".org", ".net" a mnoho dalších.

Domény jsou registrovány a spravovány pomocí systému DNS (Domain Name System), který přiřazuje IP adresy k jednotlivým doménám. IP adresa je unikátní číselná adresa přiřazená každému zařízení připojenému k internetu. DNS tedy funguje jako telefonní seznam pro internetové adresy, který překládá doménová jména na odpovídající IP adresy.

Kromě základních doménových koncovek existují i tzv. národní domény, které jsou určené pro konkrétní země (např. ".cz" pro Českou republiku) a různé další specializované domény. Domény mohou být registrovány u různých registrátorů a mohou mít různou délku platnosti a cenu. Nejmenší doba, na kterou si doménu můžete zakoupit bývá zpravidla rok. Doménové jméno musí být unikátní, nesmí být zabrané. Pro ověření, zda-li je doména volná, můžete použít národního správce CZ domén www.nic.cz

Mail alias je e-mailová adresa s libovolným názvem např. cokoliv2@domena.cz, která nedisponuje vlastním prostorem na disku a jejíž příchozí e-maily tak fyzicky končí v e-mailové schránce, na kterou je tento alias navázaný, např. cokoliv@domena.cz.

IP adresa (Internet Protocol Address) je číselná adresa, která identifikuje konkrétní síťový prvek, jako je počítač, router nebo jiný síťový zařízení, připojený k internetu nebo k lokální síti.

Každý prvek v síti musí mít jedinečnou IP adresu, aby bylo možné doručovat data mezi nimi pomocí internetového protokolu (IP). IP adresa se skládá z 32 bitů a zpravidla se zapisuje jako čtyři desetinná čísla oddělená tečkami, například 192.168.0.1.

Existují dvě verze IP adres: IPv4 a IPv6. IPv4 je starší a používá se dodnes. Adresní prostor IPv4 obsahuje přibližně 4,3 miliardy možných kombinací adres, což se ukázalo jako nedostatečné s ohledem na rychlý nárůst počtu zařízení připojených k internetu. IPv6, které má 128 bitů a umožňuje mnohem větší počet adres, je postupně zaváděno pro rozšíření adresního prostoru a zajištění dlouhodobé udržitelnosti internetu.

IP adresy se používají k řízení a směrování datových paketů na internetu. Každá IP adresa je přiřazena k určitému zařízení a umožňuje, aby data dorazila na správné místo.

Multihosting je webhosting umožňující napojení na více domén druhého řádu s unikátním obsahem pro každou z nich. Díky multihostingu pak máte všechna data více domén na jednom disku (FTP) a je snadnější k nim přistupovat. Multihostingy jsou také cenově velice výhodně oproti klasickým webhostingům, které toto zpravidla nepodporují, čest vyjimkám – například Wedos.

MX záznamy (mail exchange) slouží k určení cílových mailových serverů pro danou doménu. Pokud je záznam nastaven správně, e-maily adresované na danou doménu jsou doručovány na správný server.

MySQL je open-source relační databázový systém, který používá SQL (Structured Query Language) k vytváření, správě a manipulaci s databázovými strukturami a daty. Je to jeden z nejpopulárnějších a nejrozšířenějších databázových systémů na světě a bývá často používán jako backend pro webové aplikace a webové stránky. MySQL podporuje mnoho funkcí, jako jsou například transakce, replikace, zálohování, zabezpečení a mnoho dalších. Je vhodný pro širokou škálu aplikací a webových projektů, od malých osobních webových stránek až po velké a složité webové aplikace a systémy.

Reverse DNS (rDNS) je proces, kdy se z IP adresy přiřazuje doménové jméno. Zatímco standardní DNS proces slouží k překladu doménového jména na IP adresu (tzv. forward DNS), rDNS funguje opačně a slouží k překladu IP adresy na doménové jméno.

rDNS je užitečný pro různé účely, například pro ověření toho, zda je e-mailový server legitimní a není používán k spamování. Toho se docílí tak, že se ověří, zda se název domény v e-mailové adrese shoduje s doménovým jménem, které je přiřazené k IP adrese, ze které je e-mail odeslán. Pokud se tyto údaje shodují, znamená to, že e-mail byl pravděpodobně odeslán z legitimního e-mailového serveru, který má správně nakonfigurované rDNS záznamy.

rDNS je také užitečný pro webové servery, kde může být použit pro ochranu proti útokům, například DDoS. Proces spočívá v tom, že se zdrojová IP adresa dotazu otestuje pomocí rDNS, a pokud se jméno domény vrací jako neplatné nebo neexistující, může být dotaz blokován.

rDNS se provádí pomocí tzv. PTR záznamu, což je speciálního typu DNS záznamu, který umožňuje přiřadit IP adrese jméno domény. Pro účely rDNS se vytváří PTR záznam pro každou IP adresu, a to tak, že se adresa zapisuje v opačném pořadí a přidá se do speciální oblasti domény zvané "in-addr.arpa". To umožňuje DNS serveru vyhledat příslušný PTR záznam a získat přiřazené jméno domény pro danou IP adresu.

SNI (Server Name Indication) je rozšíření protokolu SSL/TLS, které umožňuje serveru poskytujícímu webovou službu identifikovat, které webové stránky by měly být poskytovány klientovi.

Při využití SSL/TLS se běžně používá jednoho IP adresy pro více domén, což se nazývá virtualizace hostitele. Pokud by webový server neměl podporu pro SNI, byl by schopen pouze vystavit jeden certifikát na každé IP adrese. Pokud by uživatelé chtěli poskytovat více webů na jedné IP adrese, museli by použít stejný certifikát pro všechny weby.

SNI umožňuje klientovi předat název serveru, ke kterému se snaží připojit, před kódováním zašifrovaných dat. Server pak může vybrat správný certifikát pro správnou doménu a začít šifrovat spojení. Tímto způsobem mohou být na jedné IP adrese umístěny webové stránky s různými certifikáty, což zlepšuje škálovatelnost a snižuje náklady na webhosting.

SSH (Secure Shell) je zabezpečený protokol pro vzdálené připojení k počítači nebo serveru. Umožňuje uživatelům přihlásit se na vzdálený počítač a ovládat ho jako by seděli přímo u něj. SSH využívá asymetrickou kryptografii pro zajištění bezpečného přenosu dat mezi klientem a serverem. Tím se zajistí, že veškeré informace, jako jsou například hesla nebo citlivá data, jsou šifrovány a nejsou čitelné pro potenciálního útočníka, který by mohl při přenosu dat získat neoprávněný přístup. SSH se často používá pro přihlášení na vzdálené servery, správu serverů nebo pro přenos souborů mezi počítači pomocí protokolu SCP nebo SFTP.

SSL certifikáty (Secure Sockets Layer) jsou způsob, jak zajistit bezpečné spojení mezi webovým prohlížečem a serverem. Certifikát obsahuje informace o identitě webového serveru a slouží k ověření, že se uživatelé připojují ke správnému serveru a že komunikace mezi nimi je šifrovaná. SSL certifikát obsahuje klíč, který umožňuje šifrovat data mezi webovým prohlížečem a serverem a také zajišťuje důvěryhodnost a integritu webového serveru.

Pro získání SSL certifikátu musí být webová doména ověřena a poté se vydavatel certifikátu postará o vytvoření certifikátu, který se nainstaluje na serveru. Existují různé typy SSL certifikátů, včetně certifikátů s jedním a více doménami nebo certifikátů pro poddomény. SSL certifikáty jsou důležitou součástí bezpečnosti při přenosu citlivých dat, jako jsou například osobní údaje, platební informace nebo hesla.

Subdoména je poddoména umístěná pod hlavní doménou. Je to tedy podadresa webové stránky, kterou lze vytvořit jako samostatnou část hlavní domény. Například, pokud máme doménu "srovnavac-hostingu.cz", můžeme vytvořit subdoménu "blog.srovnavac-hostingu.cz" pro umístění blogu, "eshop.srovnavac-hostingu.cz" pro umístění obchodu nebo "podpora.srovnavac-hostingu.cz" pro umístění stránky s podporou. Subdomény mohou být využity k oddělení a organizaci obsahu na webových stránkách a mohou být pro uživatele snadno zapamatovatelné. Každá subdoména může mít své vlastní webové stránky, e-maily, atd. Subdomény se také často používají k poskytování služeb v rámci jedné webové stránky, například "forum.srovnavac-hostingu.cz" pro diskuzní fórum.

TIER IV je termín, který se často používá v kontextu klasifikace a standardů pro ekologickou účinnost a čistotu provozu výpočetních center a datových skladů. TIER IV je nejvyšší úroveň z hlediska spolehlivosti a odolnosti proti poruchám, což znamená, že systém je navržen tak, aby byl maximálně dostupný a minimálně citlivý na přerušení provozu.

Pro výpočetní centra a datové sklady je důležité, aby byly neustále provozuschopné a minimalizovaly případné výpadky. TIER IV klasifikace se zaměřuje na zajištění těchto aspektů. Zahrnuje vysokou úroveň redundantnosti ve všech oblastech infrastruktury, jako jsou záložní zdroje energie, chlazení, sítě a další kritické systémy. Tato redundantnost umožňuje provoz v případě selhání některých komponent a minimalizuje dopady přerušení na celkový provoz.

Klasifikace TIER IV vyžaduje, aby všechny komponenty a systémy výpočetního centra byly navrženy a provozovány s ohledem na maximální dostupnost. To zahrnuje redundantní zdroje energie, jako jsou generátory a UPS (uninterruptible power supply), redundanci chlazení a klimatizace, redundantní sítě a připojení, a také fyzickou bezpečnost, jako jsou ochrana proti požáru a systémy monitorování.

Kromě vyšší spolehlivosti a odolnosti proti poruchám se TIER IV také zaměřuje na minimalizaci plánovaných výpadků pro údržbu a opravy. To je dosaženo díky návrhu infrastruktury, který umožňuje provádět údržbu a opravy bez významného dopadu na provozní činnosti.

TIER IV je tedy nejvyšší standard pro ekologickou účinnost a spolehlivost v oblasti výpočetních center a datových skladů. Jeho cílem je minimalizovat výpadky, maximalizovat dostupnost a zajistit nepřetržitý provoz kritických systémů.

Traffic je pojem používaný v kontextu webového prostředí a označuje množství dat, které se přenáší mezi serverem a uživateli, kteří navštěvují webovou stránku. Jedná se o množství dat, které je odesláno ze serveru na požadavek uživatele (např. načtení stránky, stažení souboru, odeslání formuláře apod.) a množství dat, které je naopak odesláno zpět na server (např. při odesílání dat ze stránky na server).

Traffic je důležitým faktorem pro webové servery a hostingové společnosti, protože vysoká návštěvnost může způsobit vysokou zátěž na server a může vést k pomalejší odezvě nebo dokonce výpadku webového serveru. Hostingové společnosti proto často stanovují limity pro množství trafficu, které mohou uživatelé využívat, a nabízejí různé tarify s různými limity. V českých vodách bývá traffic často neomezený.

Virtuální privátní server (VPS) je server běžící na virtualizovaném hardware, který provozuje hostingová společnost. Virtuální servery běží souběžně na stejném fyzickém serveru jako VPSky dalších zákazníků a jsou v mnoha aspektech ekvivalentní k samostatným privátním serverům. VPS je takový mezistupeň mezi webhostingem a dedikovaným serverem. VPS nabízí soukromí samostatného fyzického stroje, zpravidla i několikanásobně vyšší výkon než klasické sdílené webhostingy a může být libovolně konfigurován pro spouštění libovolného serverového softwaru.

Webhosting označuje službu, kdy hostingová společnost poskytuje uživatelům prostor na svých serverech pro umístění jejich webových stránek. Typicky se jedná o sdílený prostor, což znamená, že několik uživatelů sdílí jeden fyzický server a jeho zdroje. Na rozdíl od dedikovaného serveru, kde má uživatel plnou kontrolu nad hardwarem a softwarovým vybavením, je u sdíleného webhostingu většina aspektů správy serveru a konfigurace řešena hostingovou společností.

Podobně jako u jiných typů hostingu, jako je cloudový nebo VPS hosting, poskytuje sdílený webhosting také běžné funkce jako je správa e-mailů, databází a FTP přístupu. Cena za sdílený webhosting je obvykle nízká a zahrnuje nejen prostor na serveru, ale také technickou podporu a zabezpečení. Sdílený webhosting je často vhodný pro menší a střední webové projekty s nízkou návštěvností, kteří nevyžadují příliš vysoké výpočetní zdroje nebo vlastní správu serveru.

Webmail je služba umožňující uživatelům přístup k e-mailům prostřednictvím webového prohlížeče. Uživatel nemusí mít nainstalovaný žádný e-mailový klient na svém počítači, stačí mu připojení k internetu a přístup k webové aplikaci.